נסיעה צו באַלי (עפּיזאָד 6): גאַרדיאַן פון די סאַוטוועסט זייַט

קסנומקס. קסנומקס. קסנומקס
6 אינטערנאַציאָנאַלע זיצונג פון עקסאָפּאָליטיק, געשיכטע און ספּיריטשאַוואַלאַטי

Náš průvodce nám doporučil, abychom navštívili Pura Luhur Uluwatu Temple. Je to jedno z mnoha turisty hojně navštěvovaných míst. Jistě by se dalo říci, že patří mezi místní klenoty. Původní název Pura Luhur Uluwatu (PLU) v sobě skrývá slova Pura=chrám Luhur=posvátný גרויס=hlava וואָס=kámen. Někdy se tomu místu také říká Strážce jihozápadní brány a to právě díky svému umístění na pokraji jihozápadního výběžku poloostrova. Je to ten samý poloostrov v jehož středu se nachází Garuda Wishnu Kencana, o kterém jsem vám vyprávěla minule.

Má dnešní cesta začíná u hinduistického kláštera Pura Jurit, který je se součástí chrámového komplexu PLU. Byl postaven na útesu jižního pobřeží Petjatu (Bali) během 11. století a nachází na korálovém útesu ve výšce asi 80 metrů nad mořem. Je obklopen malým suchým lesem plným makaků – opic, které podle místních tradic tento chrám chrání.

I zde platí, že k návštěvě chrámu musíte mít na sobě סאַראָנג – pruh látky omotaný kolem pasu, který je zdarma k zapůjčení u vchodu.

Klášter je zasvěcen oceánům a mořím. Na jeho hlavním nádvoří se nachází dva mohutné kameny, které svým tvarem připomínají primitivní dlabané lodě z kmene. Dívám se pozorně a připadá mi, že kdybyste kameny přiklopili jeden na druhý, vypadalo by to jako prastarý sarkofág z megaliktické éry. Podle oficiální datace jsou kameny z 16. století. Historii ale píší vítězové. Je tedy otázkou, kde se tu vzaly a proč.

Cíl? Hluboký vnitřní klid…

Cítila jsem hluboký vnitřní klid a mír. Dalo by se tu strávit celé odpoledne v rozjímání a meditaci. Hodně jsem vnímala silnou energii podporující lidského ducha k návratu do moksa (nebe).

Makakové byli všudypřítomní. Stále jsem je s dětskou zvídavostí pozorovala, jak si plynou svým životem. I oni byli velmi zvědaví, zvláště když se u nich někdo zastavil a nabízel jim jídlo. Člověk musel být opatrný, aby si milé opičky neodnesly více, než jste jim chtěli dát. :)

Od kláštera vede dlážděná stezka po hraně útesu až k místu zvanému Tari Kecak Uluwatu. Celou cestu lemují nádherné scenérie na jedné straně s výhledem na moře a na druhé se můžete těšit pohledem na květnatou zeleň; různobarevné stromy a větrem ošlehané skály zalité sluncem. Dalo by se tu procházet celé hodiny sem a tam pořád by bylo, kde sbírat inspiraci a energii pro vnitřní klid a harmonii.

Na samém konci cesty na skalnatém výběžku se nachází kruhový divadelní amfiteátr – Tari Kecak Uluwatu, ve kterém každý podvečer kolem 18:00 probíhá rituální představení místních mystických příběhů. Podvečerní čas jistě není volen náhodně… Sedím v davu turistů a tak trochu nenápadně se pokouším zachytit alespoň krátké momenty z té atmosféry archetypů a symbolů Kecak Dance (Tanec Kecak). Na chvíli mne ale uchvátí trochu něco jiného – nádherný západ Slunce nad horizontem Indického oceánu. (Sluníčko se chystá tam u nás doma v ČR vystoupat nad obzor a tady v Indonésii nás opouští… :) )

Nepochybně je to dnes už hodně o turismu. Cestovatelů jsou tu stovky. Přesto ještě stále můžete cítit ducha doby… a pokud chcete meditovat a nebo objevovat krásu přírody, stále je tu naděje…

סאַרקאַפאַגאַס

סאַרקאַפאַגאַס

Oficiální výklad slova סאַרקאַפאַגאַס pochází z řečtiny σαρξ (sarx, פלייש) a φαγειν (fagein, požírat) je schránka určená k uložení rakve. Hojně se s tímto termínem setkáme v Egyptě v souvislosti s představu egyptologů, že tyto schrány sloužily (dle popisu) jako poslední úložiště ostatků faraona. Téměř v každé egyptské pyramidě se nachází alespoň jeden. A nejen tam. Najdete se v údolí králů nebo v labyrintu Sakkárského Serappea. Rozhodně nejsou jedinými na světě…

Co mají ale společné. Nerozumíme jejich účelu a význam, který jim je dnes přikládán je neúplný. Sledujte se mnou tušení něčeho skrytého. Pokud se totiž pokusíte pátrat po významu slova pyramid opět vám rečtina napoví, že v očích tehdejších Řeků představovaly záhadné jehlanovité stavby oheň uvnitř. Oním ohněm bude spíše nějaká forma ענערגיע, která mohla posloužit požírači masa jako zdroj. Proč? Protože v žádném sarkofágu uvnitř pyramidy se dodnes nenašlo jediné tělo…! Egyptologové se to snaží omlouvat tím, že pyramidy (z jejich pohledu hrobky), byly vykradeny dávno před tím, než je začali drancovat novodobí אַרקיאַלאַדזשיסס.

A jakou souvislost můžeme vidět s se sarkofágem v klášteře Uluwatu? Stejný koncept: Mohutné kámeny, sloužící nevíme k čemu a nevíme jak. Jen to vypadá, že by to pohltilo celého člověka. Že by prastará technologie pro cestování časem a prostorem…? Spousta otázek, ke kterým stále hledáme odpovědi…

Mytologický příběh skrývající se za Kecak Dance

Říká se, že každý kdo navštíví Bali, by měl alespoň jednou zažít domorodé tance. A když už domorodé tance, pak určitě Kecak Dance (Kecak Ramayana)! Je to jedinečná kombinace rituálů, dramatu, mýtických výjevů, ohňového tance, chorálových zpěvů a též západu slunce nad vysokým útesem u moře. Kecak Dance patří doslova k místním kulturním klenotům, které by si žádný návštěvník neměl nechat ujít. Mnohé z celého příběhu vám jistě ještě dlouho poté, co opustíte Ostrov bohů (Bali), zůstane uloženo ve vašich vzpomínkách.

Dějství 1.: Rama, Sita, Laksamana a Zlatý jelen
Putování v lese Dndaka během vyhnání Ramy. Sita uvidí krásného Zlatého jelena, který před ní začne tančit, aby její manžel se s ní vrátil. Rama dostane strach, co by se Sitě mohlo stát, kdyby zůstala sama v nebezpečném lese. Požádá ji, aby odešla a pošle jí na pomoc svého ochránce Laksamana. Krátce po jejím odchodu volá Rama o pomoc na celý les. Sita ale dostane strach a požádá Laksamana, aby se vrátil k Ramovi a pomohl mu. Situ tak nechává o samotě.

Dějství 2.: Sita, Rahwana, Bhagavan a Garuda
Náhle se v lese rozpoutá bouře a Sita se cítí osamocena a v nebezpečí. Zjeví se před ní Rahwana, ale Sita je chráněna magickým kruhem a jeho snaha se jí zmocnit je marná. Proto se rozhodně uchýlit ke lsti. Zdánlivě vzdává své úsilí a mizí, aby se zase vrátil v přestrojení jako starý muž, který hledá úkryt a vodu (Bhagavan). Sita tentokrát skočí na Rahwanův trik a on se ji chystá unést do svého paláce Alengka. Ramovi trvá hodně dlouho, než přijde na to, se stalo se Sitou.

Dějství 3.: Rama, Laksamana, Hanoman a Sugriwa
Když Rama konečně zjistí, co se stalo, požádá o pomoc Sugriwu (Červenou opici), aby mu pomohla najít jeho milovanou manželku Situ. Vyšlou zvěda, který zjistí, že je Sita vězněna v paláci Alengka. Bílý opičák Hanoman je obdařen magickou silou. Ráma jej požádá, aby předal Sitě prsten, jako důkaz projevu jeho lásky a stvrzení, že Hanoman je skutečně jeho vyslancem.

Dějství 4.: Sita, Trijata, Hanoman a obři
Hanoman doputuje na Alengha a požádá o pomoc Trijata, aby mu umožnil setkat se Sitou, která se těžko smiřuje se zoufalým životem v zajetí. Hanoman ukáže Sitě prsten a řekne jí, že jej její manžel poslal na záchranu. Hanoman se pro záchranu Sity pokusí zničit část Rahwanova paláce. Jenže tím probudí obry, kteří se Hanomana snaží upálit. Podaří se mu uprchnout.

Dějství 5.: Poslední bitva
Rama přicestuje na Alengka kde již čeká opičí armáda. Velký Ráma se tak utká v mohutné bitvě s Rhawanou a vyhraje. Nakonec se šťastně shledá se Sitou.

Během celého představení můžete zahlédnout ještě další dvě postavy Dalem a Tualen – šašky, kteří slouží každý svému pánovi Ramovi a Rhawanovi. Zkuste uhádnout, kdo je kdo…

(09.01.2019 @ 15:44)

וועג צו באַלי

אנדערע טיילן פון דער סעריע