ילאָנגגייטאַד סקאַלז פון פּאַראַקאַס: א נייַע מסקנא צו פאָרשונג!

קסנומקס. קסנומקס. קסנומקס
6 אינטערנאַציאָנאַלע זיצונג פון עקסאָפּאָליטיק, געשיכטע און ספּיריטשאַוואַלאַטי

Co jsou protáhlé lebky z Paracasu v Peru? Že jste o nich ještě neslyšeli? Pojďme si je představit…jedná se o velmi zajímavý úkaz, který inspiruje nad zamyšlením, zda jsme ve vesmíru opravdu „sami“.

Protáhlé lebky z Paracasu

V jednom z místních muzeí v Peru se nachází několik mumií ve vitríně. Jedna budí asi největší zájem návštěvníků, neboť hned na první pohled je patrné, že má protáhnutou lebku.

Bližší zkoumání prozradí, že bytost dále má:

  • v horní čelisti tři špičaté zuby
  • pro člověka dost netypicky symetricky kulaté a zvětšené oční jamky

Podle komentáře, který k videu (zde video, kde vidíte vede sám autor záznamu, by mělo jít oficiálně o dítě, kterému byla provedena bandáž hlavy. Bytost byla nalezena právě v místní oblasti Peru současně s dalšími dvěma podivnými bytostmi, které jsou vystaveny hned vedle tzv. dítěte.

Na dalším videu stejný autor popisuje rozdíl mezi třemi lebkami.

1) Lebka vlevo je typickým příkladem pokusu o deformaci lebky pomocí bandáže. Objem mozkovny je 1100 cm2, což je stále vcelku běžné. Je dokonce patrné, jakým způsobem byla (zjevně v dětství) hlava ovázána, aby se více protáhla. Navíc typickou věcí pro lidské lebky je to, že máme tři hlavní lebeční kosti.

2) Prostřední je příkladem běžné lidské lebky z doby Inků. Objem mozkovny je 1200 cm2, וואָס איז די דורכשניטלעך פון אַ פּראָסט מענטש.

3) Lebka vpravo je pak příkladem protáhnuté lebky. Její mozkovna má 1500 cm2, což je o 25% více než-li v předchozích případech. Na rozdíl od lidské lebky má jen dvě lebeční kosti. Jednu přední a druhou zadní. Oční důlky, nos a čelisti jsou zvětšené. Na zadní straně jsou vidět dvě malé díry, skrze které zjevně procházel svazek nervů směrem k temeni hlavy, což není u člověka vůbec běžné.

Lebky z Paracasu – nové závěry výzkumu DNA?

„Parakasové jsou etnicky neuvěřitelně komplikovaní… Mají mnoho různých haploskupin, které byly objeveny při DNA analýze, a tyto haploskupiny rozhodně nepatří do genetické výbavy a do historie Peru…“ 

Podle týmu odborníků, kteří zkoumají protáhlé lebky z Paracasu, poukazují výsledky testů DNA na to, že nepochází z Jižní Ameriky.

Ve 20. letech minulého století objevil peruánský archeolog Julio Tello v Paracasu řadu hrobek, které „zamotaly hlavu“ spoustě vědců, protože se v nich vyskytovaly protáhlé lebky. Od té doby bylo takových lebek nalezeno daleko více (pozn.překl.: a nejenom na území Jižní Ameriky) a začaly se vršit otázky.

Brien Foerster a další odborníci se již několik let snaží tento oříšek rozlousknout. Nyní se jim podařilo dosáhnout pokroku. Analýza lebky s rudými vlasy dokazuje, že tato bytost má mitochondriální haploskupinu U2e, která ukazuje na původ v oblasti Kavkazu, a tedy velmi daleko od Paracasu.

V průběhu dlouhého výzkumu jsme se začali o těchto tajemných lebkách dozvídat více a více. Některé analýzy dokázaly, že k prodloužení lebek nedošlo mechanickou deformací, ale jedná se o genetiku. Některé z paracaských lebek mají objem o 25% až 60% větší, než normální lidské lebky. Jde o to, že formování lebky může změnit její tvar, ale ne kraniální objem.

V Los Angeles bylo uspořádáno sympózium, kde byly představeny nové výsledky testů, hlavními přednášejícími byli L.A. Marzulli a Brien Foerster. Jak tvrdí Megalith Marvels, je Foerster autorem několika knih a uznávaným odborníkem ohledně lebek Paracasu, který zveřejnil následující informaci:

„Výsledky analýzy DNA jsou opravdu komplikované… Budu potřebovat nějaký čas, abychom pochopili, co vlastně ty výsledky vlastně znamenají. To, co je naprosto jasné, je fakt, že tito lidé na 100% nepocházeli z Jižní Ameriky a jednalo se o určitý druh míšenců, možná dokonce i hybridů různých lidí.“

Více otázek než odpovědí

Foerster také vysvětluje, že „problematická“ je i jejich skupina krve. Pokud by byli původními Američany, měli by mít skupinu 0, tak tomu ovšem není. Je pravděpodobné, že pochází z hraničních oblastí východní Evropy a západní Asie. V současné době je řeč o lidech s protáhlými lebkami z oblasti mezi Černým a Kaspickým mořem před 3000 lety.

ענלעך אַרטיקלען